
Většina z nás z pohádek ví, že dřív se lidé myli v lavoru, případně v neckách. Hezky jeden po druhém, všichni členové domácnosti. Ale je to skutečně tak, nebo se myli kulturněji?
Když se podíváme mnohem hlouběji do historie, tak zjistíme, že vzdělanější a civilizovanější národy na čistotu těla hodně dbaly, takže například ve starém Egyptě považovali koupel za něco téměř nadpozemského. Velmi oblíbené tam byly lázně a bohatší Egypťané se myli klidně i několikrát za den.
Koupele našich předků
Přeskočíme pár tisíciletí a dostaneme se do novodobé historie. Ve středověku se totiž na mytí příliš nedbalo, zvlášť mezi chudými lidmi. Ale s přechodem k modernějšímu stylu života se to změnilo. Pravidelně a kvalitně mýt se lidé začali zhruba od 18. století, kdy skoro všichni používali už i mýdlo a zároveň měli speciální koupací úbory, připomínající noční košile.
K rozšíření četnosti mytí přispělo dozajista i to, že začaly vznikat kanalizace a ve větších městech byla jejich síť postupem času docela rozsáhlá. V domovech lidí tak začaly přibývat do té doby nevídané místnosti jako koupelny nebo i toalety.
Vesnické mytí
Na vesnicích to ale ani tehdy nebyla žádná sláva, protože něco jako kanalizace tam neexistovalo. Lidé si tak museli vodu nanosit do plechových nebo dřevěných van nebo skutečně do necek, ohřáli ji a teprve v ní se koupali, přičemž dalším členům domácnosti přilévali teplou vodu. Pak tuto špinavou vodu museli vylít ven, protože odpady doma neměli.
Koupelnové doplňky
Jak šel čas a zvyšovala se kvalita života lidí, tak se zlepšoval i vzhled a vybavení jejich koupelen. Mnoho z nich se už nespokojilo jen s vanou. Přibylo k ní umyvadlo. A bohatší a vzdělanější lidé měli dokonce bidet, takže nemuseli za každého počasí vybíhat ven na suchý záchod. To byl už luxus!
Ale zejména dámy se začaly zajímat o různé koupelnové doplňky, aby se v koupelně při mytí nejen cítily dobře, ale mohly mít veškerý dostupný komfort. Zrcadla tak už byla samozřejmostí, přibyly i odkládací stolky, stojany, župany, žínky a další vybavení, které začalo připomínat starověké lázně.
Vymydlená šlechta
I když běžní lidé to měli s mytím velmi složité zhruba až do 20. století, jinak tomu bylo u šlechty – a nejen u králů a královen, ale u šlechticů jakožto celku. Ti museli vypadat reprezentativně, takže na jejich sídlech nesměly chybět plně vybavené koupelny. Nicméně pravidelná hygiena nebyla například ještě ve středověku vůbec samozřejmostí a stejně tak toalety nepřipomínaly ani za mák ty dnešní. Postupem času to byly ale opět ženy, které začaly o hygienu více dbát jako první. A rodová šlechtická sídla byla postupně plná vymydlených a voňavých knížat, baronů či markýzů, kteří už se myli pravidelně a s plnou podporou svých sloužících.
Pokud vás zajímají spíš moderní trendy, přečtěte si náš článek Moderní sprchový kout by měl odrážet především vaši osobnost, případně se dozvíte, jaké Barvy by ve vaší koupelně neměly chybět.